K hlíně jsem si poprvé sáhla už jako dítě – fascinovalo mě, jak z obyčejného kusu země může vzniknout něco, co má tvar, teplo a duši. Po letech jsem se k ní vrátila. Dnes tvořím pomalu, s citem, v tichu. Každý kousek keramiky je pro mě malým návratem ke kořenům – k rukám, které naslouchají materiálu.